Marie Holomková
Marie Holomková, rozená Vaškových (1925, Horní Němčí, okres Uherské Hradiště – rok úmrtí neznámý)
Sdílet
sdílejte stránku se svými přáteli
nebo zkopírujte odkaz
Načítání formuláře...
Marie Holomková pocházela z obce Horní Němčí, kde vyrůstala v rodině kováře Josefa Vaškových. Matka Marie ze strážnické hudebnické rodiny Kubíků byla v domácnosti a spolu s Marií vychovávala i jejích pět sourozenců: [Františku], Josefa, Cyrila, Metoděje a Ludvíka. Rodina žila ve zděném domku z vepřovic se zahradou v části obce zvané Chaloupky. Otec kovář nekoval koně, ale vyráběl tesařské skoby („kramle“), řetězy a podobné předměty a pracoval pro obec nebo pro místní sedláky. Dostával zaplaceno penězi nebo v naturáliích. Děti chodily do školy: Marie Holomková vychodila osm obecných tříd, poté šla do Zlína do učení k Baťovi a bydlela na internátě.
V roce 1942 musela Marie Holomková odevzdat takzvanou c*kánskou legitimaci. Pracovala tou dobou ve Zlíně. Podařilo se jí odjet do Wiener Neustadt za bratrem Cyrilem a pracovat tam. Její rodiče byli mezitím deportováni do Auschwitz II-Birkenau; když je přijela o dovolené do Horního Němčí navštívit, udal ji starosta gestapu. Byla zadržena a uvězněna v Uherském Hradišti, poté ve Zlíně a nakonec v Brně ve věznici na Cejlu. Zde pracovala jako uklízečka pro inspektora brněnské kriminálky Klementa Bodu,[1] který jí zřejmě zachránil život tím, že ji nechal poslat do Rakouska, kde pracovala až do konce války.
[1] Klement Boda byl inspektor protektorátní kriminální policie v Brně, kterému se podařilo před transporty do koncentračních táborů zachránit hned několik členů rodiny Tomáše Holomka.
Jak citovat abstrakt
Abstrakt svědectví z: HORVÁTHOVÁ, Jana a kol. … to jsou těžké vzpomínky. 1. svazek. Vzpomínky Romů a Sintů na život před válkou a v protektorátu. Brno: Větrné mlýny, Muzeum romské kultury, 2021, 168 – 173, 670 – 671. Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského centra pro romské dějiny, https://www.romatestimonies.org/cz/svedectvi/marie-holomkova (cit. 02.05.2026)
Vznik svědectví
Výpověď Marie Holomkové je citována z rozhovorů z 18. 9. a 2. 12. 2003, které v Olomouci pořídilo Muzeum romské kultury v Brně. Dalším zdrojovým materiálem byl rozhovor z roku 2006, Výzkumná zpráva 9/2006 projekt o. p. s. Živá paměť a MRK – Výzkum a dokumentace holocaustu Romů v době 2. světové války, a výzkumná zpráva 22/2006 Moravští Romové – Sintové.