Antonín Hlaváček

Antonín Hlaváček se narodil v obci Kaliště v okrese Tábor a vyrůstal v obci Ratibořské Hory. Jeho rodiči byli Antonie a Antonín Hlaváčkovi z prostředí světských a měl šest sourozenců. Otec obchodoval s koňmi, ale rodina žila chudě, syn Antonín chodil i žebrat. Pomáhal otci s obchodem s kamenným nádobím, pro které jezdili do Kostelce nad Černými lesy; cesta s koňmi jim zabrala vždy dva dny jízdy tam a dva dny zpět. Vzpomíná na nekalou praktiku při prodeji koní, kdy zvíře před prodejem dostalo injekci arsenu, aby působilo čile a energicky.

V Ratibořských Horách vychodil školu; vzpomíná na dobré vztahy se spolužáky, kdy se s ním například děti statkářů ve škole dělily o svačinu.

Antonín Hlaváček byl za války poslán do polepšovny v Opatovicích nad Labem. Dle svých slov proto, že byl uličník. V roce 1943 byl spolu s dalšími sedmi chlapci z polepšovny v Opatovicích odvezen protektorátními četníky do tábora v Letech u Písku.[1] Hlaváček vzpomíná, že si četníci v polepšovně vybrali chlapce podle barvy pleti, odvezli i jistého Procházku a Zikmunda, kteří byli sice snědí, ale také nebyli Romové, nýbrž světští. Z Let u Písku byl po měsíci propuštěn a uvězněn ve sběrném táboře v Pardubicích. V březnu 1943 byl z Pardubic deportován do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau. Dále byl od konce roku 1944 internován v Auschwitz I, v Buchenwaldu, v Gross-Rosen a v Dachau, kde se nakonec dočkal osvobození.

[1] V dochované evidenci není internace Antonína Hlaváčka v táboře v Letech u Písku zaznamenána. (ed.)

S manželkou Marií Procházkovou vychoval tři děti. Spolupracoval s organizací Živá paměť, o. p. s. a s MRK.