Ladislav Tancoš

Ladislav Tancoš vzpomíná, jak komisaři v jejich vsi (podle něho se tehdy starostům říkalo komisaři) přišlo nařízení, aby poslal Romy do pracovního tábora na Petiči. Tancoš se táboru vyhnul, protože ho odvedli do [slovenské] armády. Absolvoval psychologické testy, uměl číst a psát, a tak ho poslali do Žiliny k protiletadlovým dělostřelcům. Spolu s ním tam byli i dva mladí Romové z obce Mirkovce.[1] Později přibyli další, celkem asi dvacet, a tak z nich vytvořili takzvanou c*kánskou rotu. Po vypuknutí Slovenského národního povstání je Němci chtěli postřílet, už prý Slovákům nevěřili. Tancoš zmiňuje takzvaného výkonného, který se od majora jménem Čilik[2] dozvěděl, co Němci chystají, a proto naplánoval útěk. Měl klíče od skladu, a tak vojáci sebrali pušky, granáty, postříleli stráže včetně majora Čilika a utekli na nádraží. Naskočili do dobytčáku, který mířil do Banské Bystrice, transporty tím směrem tehdy jezdily pořád. Tancoš vyjmenovává, kde všude byl – zmiňuje Tri Duby, Ružomberok, Strečno a Duklu. Nebyl raněn, podle jeho slov se mu vždycky podařilo nějak utéct.

Zmiňuje hlad a velké množství Romů, kteří ve Slovenském národním povstání bojovali. Vypráví o romském partyzánovi z obce Bidovce. Partyzáni se ukrývali na hřbitově v obci Kakašovce,[3] kde měli Němci nějaké shromáždění. Když na tribuně promlouval hlavní německý funkcionář a řekl ​„hajlhitler“, zmiňovaný partyzán mu vpálil kulku rovnou do čela. Němec na místě zemřel, partyzáni utekli a ten z Bidovců tam zůstal a kryl jim střelbou záda. Němci ho chytili, dali do sudu, který zatloukli hřebíky, a na nákladním autě ho vezli do Prešova. Partyzán se však dokázal ze sudu dostat a utekl. Romové pak o něm složili písničku. Tancoš ji neuměl, ale zazpíval jinou, kterou se naučil od Romů od Košic.

Ladislav Tancoš líčí, co se dělo Romům v jeho obci v době, kdy byl v armádě a pak bojoval v povstání. Do větších romských osad jezdila takzvaná parovňa. Každého Roma ostříhali dohola, včetně žen a dětí, oholili je i v podpaždí, všude. Tancoš vysvětluje, jaká to byla pro ženy ostuda, protože dříve je stříhali dohola za trest jen tehdy, když byly nevěrné. Potom [četníci] sebrali Romům šaty, peřiny a vše prohnali párou. Podle Tancoše se to dělo všem Romům na východním Slovensku.

[1] Spadají pod okres Prešov. (ed.)

[2] Křestní jméno není uvedeno.

[3] Patrně obec Kokošovce.