Gizela Dirová

Jak sama říká, pochází od Košic,[1] z obce, v níž podle ní žijí takzvaní žuže Roma, čistotní, panští Romové. Byla sirotek a adoptovala ji jedna slovenská rodina. Živili ji do patnácti let, kdy na svatbě své kamarádky potkala Jozefa Dira a odešla s ním k jeho otci [do Krompach].

[1] Žakarovce jsou přitom od Košic značně vzdálené, naopak jsou blíže Krompachům, patří ovšem pod okres Gelnica v Košickém kraji. Romové z Košic však mají mezi ostatními vysokou prestiž, proto se s nimi snaží ztotožnit, kdo může. (ed.)

Gizela Dirová líčí, jak za války Němci s Romy špatně zacházeli, znásilňovali mladé dívky, všeho bylo málo, jídla i oblečení. Když její muž odjel na frontu, zůstala sama s ročním dítětem; bydlela s mužovým otcem a jeho partnerkou. Se synem na zádech chodila žebrat k Slovákům, říkala jim, že má muže na frontě, ale nejsou sezdaní, a tak nedostává podporu (žili jsme jen tak ​„na víru“, vysvětluje). Lidé byli hodní a živili je, věděli, že nemají co jíst. Mladí Romové chodívali Slovákům do lesa na dříví a pak ho štípali, ženy zase zametaly dvory. Později Němci Romy nahnali do lesa poblíž Richnavy kopat zákopy; za práci jim nic neplatili.

Když se pak muž vrátil domů, bylo zase dobře, říká.