Ľudevít Gábor
Ľudevít Gábor (1922, Kecerovce, okres Košice – rok úmrtí neznámý)
Sdílet
sdílejte stránku se svými přáteli
nebo zkopírujte odkaz
Načítání formuláře...
Ľudevítu Gáborovi bylo 22 let, když ho zadrželi [nezmiňuje, kdo přesně] a odvezli ho z domova. Žil tou dobou s matkou, byl svobodný a voják. Nejdříve kopal zákopy [neupřesňuje, kde], pak byl odvezen do Protektorátu ke Karviné a nakonec do tábora v Polsku v Ničině[1] nedaleko Zakopaného. V táboře byli vězněni i Židé a Romové z různých míst, nejen z Kecerovců, ale například také z Kostoľan nebo Vranova. Měli zakázáno mluvit mezi sebou romsky. V táboře trpěli špatnými hygienickými podmínkami, měli pouze oblečení, ve kterém přijeli. Problémem byly vši. Měli často hlad; hovoří o svém otřesném zážitku s koňským masem, které jednou dostali k jídlu.[2] Němci jim nadávali „verfluchter cigan!“, a když bylo v táboře hodně bláta, udělali si z vězňů chodník, aby si nezašpinili své vysoké lakované boty. Vězně zabíjeli v táboře hromadně, Ľudevít Gábor vzpomíná, jak pozoroval buldozer, který hrnul ještě živé vězně do jámy a zasypával je hlínou. Vzpomíná i na Ukrajince [zřejmě dozorce], kteří znásilňovali a krutě zabíjeli především ženy. I sám Ľudevít Gábor byl opakovaně bit, nese si doživotní následky, má problémy se sluchem.
Život mu zachránilo přátelství s jedním německým Romem z Herby,[3] který původně pracoval „u slovenské vlády“ v Hrádku jako písař a stejně tak později i pro Němce. V táboře dělal bachaře Gábor o něm hovoří jako o feldvéblovi) a Gáborovi a dalším při příjezdu i přes zákaz romštiny romsky popsal, co je v táboře čeká. Později Gáborovi a jedné Romce, se kterou měl tento bachař vztah, a jejím dvěma malým dětem pomohl k útěku. Vyhrabal díru pod drátěným plotem, ve kterém byl proud a pomohl jim ho podlézt. Utekli pak společně přes hranice na Slovensko, šli týden lesy o hladu.
[1] Tábor se nepodařilo identifikovat.
[2] V některých romských komunitách je zakázáno jíst koňské maso. Koně jsou mezi Romy velice ceněná zvířata.
[3] Je možné, že je zde zkomolen název obce Herľany u Košic, ve které před válkou žilo i německy mluvící obyvatelstvo.
Ľudevít Gábor si za pomoci starosty Kecerovců podal do Košic [nespecifikuje, kam přesně] žádost o finanční kompenzaci za internaci v táboře. V době pořízení rozhovoru ještě nedostal odpověď.
Jak citovat abstrakt
Abstrakt svědectví z: HÜBSCHMANNOVÁ, Milena (ed.): Po Židoch Cigáni II: Svědectví slovenských Romů 1939 – 1945 II. Praha: Triáda …. Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského centra pro romské dějiny, https://www.romatestimonies.org/cz/svedectvi/ludevit-gabor (cit. 30.04.2026)
Vznik svědectví
Rozhovor s Ľudevítem Gáborem natočila Milena Hübschmannová v roce 1992 v obci Kecerovce za přítomnosti studentů prvního ročníku romistiky a členů zahraniční delegace. Rozhovor je krácen, otištěn bez otázek v romském originále s překladem do češtiny.