Ludevít Kuman

Ludevít Kuman musel v roce 1943 narukovat do armády a byl vyslán na východní frontu. V Kyjevě byl zajat a následně prožil pět let v ruském zajateckém táboře. Ruským vojákům se ještě s dalším Romem vzdal dobrovolně. Tábořili právě u lesa, vzdálili se od jednotky, aby si odskočili. Mezitím začal boj, ti dva se ukryli v jámě, a když uslyšeli ruštinu, vzdali se. Zajatecký tábor byl nedaleko Moskvy, chodili pracovat do továrny. V táboře bylo zpočátku 12 000 vězňů, dvě třetiny z nich nepřežily. Umírali na nemoci jako skvrnitý tyfus nebo hlady. Mrtvé házeli před táborem do jámy vysypané vápnem. V roce 1947, Ludevítu Kumanovi bylo 25 let, se mohl vrátit domů na Slovensko.

Vzpomíná ještě na scénu, kterou viděl v Kyjevě. U potoka byli do dvou řad seřazeni Židé, v jedné řadě muži, v druhé ženy. Nalétlo na ně letadlo a nahnalo je do vody. [Okolnosti nejsou zcela jasné.]

Po návratu z ruského zajateckého tábora se Ludevít Kuman oženil a přestěhoval se za svou ženou do obce Neded, kde si koupili dům.