Rosína Holomková

Rosína Holomková se narodila v romské osadě Hraničky v okrese Hodonín na pomezí obcí Svatobořice a Kyjov. Rodiče Pavla a Terezie Holomkovi měli celkem šest dětí. Nejstaršího bratra Barnabáše Rosína nezažila, zemřel v prvním roce svého života. Vyrůstala s bratry Štěpánem, Stanislavem, Tomášem a Čeňkem. Otec obchodoval s koňmi a byl v Hraničkách respektovanou osobou, takzvaným vajdou. Podařilo se mu našetřit peníze a koupit dům ve Svatobořicích v místní chudinské části Hliník. V prosinci 1917 se do něj rodina přestěhovala a děti mohly začít chodit do školy. Rosína však už byla na školní docházku stará, chodila tudíž pracovat jako pomocná dělnice na stavby. Provdala se za Antonína Holomka a narodily se jim děti Miroslav, Emílie a Stanislav.[1] V roce 1933 se rodina přestěhovala do Nesovic.

[1] Miroslav Holomek, CSc., v letech 1969 – 1973 předseda Svazu Cikánů-Romů; Emílie provdaná Machálková, viz její svědectví v databázi.

Válku přečkala Rosína Holomková s manželem a dětmi v Nesovicích díky místnímu starostovi Josefu Kiliánovi, kterému se spolu s velitelem četnické stanice [Ladislavem] Holasem podařilo rodinu před nacistickou perzekucí uchránit. [V březnu 1943] byli ze Svatobořic deportováni Rosínini rodiče, ale podařilo se jim díky úplatkům zařídit propuštění ze sběrného místa. Skrývali se poté v lesích poblíž Nesovic a Rosína Holomková jim nosila jídlo. Zřejmě na udání byli v lese chyceni a uvězněni. Pavel Holomek byl pak připojen k transportu vypravenému dne 21. 8. 1943 z Brna do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau, kde zahynul. Matku Rosíny Holomkové Terezii Holomkovou zachránil zápal plic, který si přivodila v důsledku dlouhého pobytu v lese: nebyla – zřejmě jakožto umírající – deportována. Podařilo se jí však uzdravit.